STRAKA DOMÁCÍ

Sledujte také: Stračí stránky Straka obecná Krkavec Velký

Péče o mládě

Opatříme-li si mládě straky, nebo pokud se ujmeme osiřelého mláděte, dostaneme se před problém "jak se o mládě starat". Jiný postup platí pro zcela holé mladě a jiný pro odrostlejšího potomka schopného sbírat potravu ze země.

Příbytek − Umělé hnízdo

Je-li mládě ještě holé, pak není schopno udržet si svou tělesnou teplotu ani v pokojových podmínkách. Jak roste, jeho požadavky na ohřev jsou menší a naopak rostou požadavky na prostor − mládě chce prozkoumávat okolní svět. Pro malá mláďata, která se ještě drží v hnízdě proto vystavíme poměrně těsné hnízdo s důmyslně řešeným ohřevem. Pro ta odrostlejší, která se již v hnízdě nechtějí udržet, zhotovíme nějakou prostornější bednu, nebo celou místnost, kde se bude mládě učit chodit, létat a uchopovat věci do zobáku.

Hnízdo pro malé, holé mládě

Při tvorbě hnízda není chybou snažit se co nejvíce přiblížit originálu. Přírodní hnízdo je staletími ověřené, tak proč zbytečně experimentovat. Mělo by obsahovat tyto funkční prvky: kotlinu miskovitého tvaru a izolaci.

Výška (od dna kotliny po horní hranu) by měla být taková, aby se mládě z hnízda dostalo až ve cvíli, kdy je dost silné a má kompaktní péřovou pokrývku − asi tak 8 − 12 cm.

V připravené misce zhotovíme nejprve nějakou hrubou výstelku (drobné klacíky), po té prostřední výstelku třeba z hoblin, sena, drceného listí a podobně. Úlně na vrch dáme jemnou výstelku nejlépe z prachového peří, můžeme použít vyčesanou srst ze psa, ovčí vlnu, případně natrhané ubrousky a podobně − ovšem žádné provázky a jiná vlákna, na čem by se nám mládě mohlo uškrtit! Výstélku volíme také s ohledem na to, že mládě přirozeně vyměšuje − a to dost. Proto by výstelka měla vlhkost absorbovat a měla by být dobře vyměnitelná.

Do takto připraveného hnízda musíme ještě instalovat vhodně řešený ohřev (řešeno v podkapitole níže „Sucho a teplo“).

Příbytek pro odrostlejší mládě

Mláďata která se již naučila chodit a s elánem se učí létat nám v krabici již nevydrží a musíme je umístit do příbytku, se kterým pro ně do budoucna počítáme.

Sucho a teplo

Mládě se vylíhne jako zcela holé. Není schopno si samo udržet svou tělesnou teplotu − ani v pokojivých podmínkách. V přírozeném prostředí mu sucho a teplo zajišťují jeho rodiče − pravidelně se střídají a zahřívají mláďata.

Ohřev

Zajistit mláděti sucho nepředstavuje problém. Ovšem s tím teplem to není tak snadné. Straku musíme zahřát, ale nesmíme ji upéct. Pro zahřívání mláděte jsou vhodné podobné prostředky jako pro výhřev terarijních plazů: topné desky, topné kameny, infra-zářiče, či obyčejné svítidlo s 25W žárovkou.

Při zahřívání mláděte musíme dodržet dvě základní věci:
  1. Teplota vzduchu v bezprostředního okolí jednodenního mláděte by se měla držet kolem teploty 37 °C (+/- 3 °C max). Při přirozeném procesu je mládě (či vejce) zahříváno svými sourozenci a z vrchu rodičem, při čemž povchová teplota ptačí nažiny se pohybuje mezi 35-40 °C. První dny života mláděte zahříváme prakticky nepřetržitě, můžem si dovolit při dobrém zaizolování ohřev maximálně na 15 minut vysadit.

    Jak stráčata rostou, jsou jejich těla větší, jejich metabolické procesy vytváří teplo a zároveň jim přibývá péřová pokrývka. Jejich izolační a akumulační schopnosti jsou stále lepší a tak přímoúměrně jejich růstu a opeřování snižujeme intenzitu ohřevu. Snížení ohřevu provádíme buďto snížením intenzity záření, nebo pomocí spínacích hodin nastavíme pravidelné cykly. Při tom dbáme na to, aby se teplota vzduchu v bezprostředním okolí pohybovala podle pravidel znázorněných na grafu pod tímto textem. Graf je pouze orientační, vytvořil jsem ho zpětně, na základě svých vzpomínek na ohřev mláďat.

    Odhad potřebné teploty ohřevu − opitmální, minimální i maximální teplota vzdušiny v bezprostředním okolí mláděte − prosím nebrat jako dogma, ale jako výchozí bod, který je však třeba ověřit
    (pro lepší zobrazení rozklikni)
  2. Mládě nesmíme vysušit. Zvláště při zhřívání zářiči (IR, žárovka), musíme dbát na to, aby pokožka mláďete nebyla vyschlá. Je-li moládě ještě holé, tak je vhodné jej před zářením stínit třeba senem, nebo látkou. Také potrava by měla být dostatečně vlhká. Stav pokožky hodnotíme vizuálně − odlupování staré kůže je normální, ovšem vyschlá, rozpraskaná pokožka je nepřiznivý jev.

Otestuj teplotní režim hnízda dříve než do něj mládě vložíš !!!

Kontrola teploty

Pro kontrolu teploty v hnízdě můžeme použít digitální měřič venkovní teploty s externím čidlem. Pokud poskytuje i možnost nastavení alarmu mezních teplot, nastavme jej třeba na 32-40°C. Ovšem vždy se spoléhejme především sami na sebe a na odezvu, kterou nám mládě dává! Mládě jednak sledujeme, dále mu orientačně odhadujeme teplotu nejlépe přiložením rtů (nejvíce citlivé na změnu teploty) na břišní nažinu. Bříško by nás mělo vždy příjemě hřát.

Optimálně zahřívané mládě má teplé tělo (na dotyk teplejší než naše) a trochu chladnější nožky.

Podchlazené má na dotyk chladnější tělo než máme mi. Mládě se třese, snaží se hledat teplé místo (matku) a po chvíli snažení upadá do strnulosti − je nutné okamžitě zahřívat!

Přehřáté mládě je neklidné, má často otevřený zobák a namáhavě dýchá hrdlem (chladí se), horké nožky. Je nutné snížit intenzitu ohřevu, popřípadě schladit nožky.


Asi týdenní, holé, slepé mládě straky obecné.

Krmení

Jak krmit

Mláďata (zvláště ta ještě slepá) jsou instinktivně vedena k naprosté strnulosti a tichosti na hnízdě. Slyší-li nějaké vyrušení, ztichnou jako pěny a ani se nepohnou. V divokém prostředí to je velice užitečný reflex, který je chrání před útoky predátorů. Nám to ovšem ztěžuje jejich výchovu. Přiblížíme-li se k mláďatům se záměrem je nakrmit, tak se schoulí a ani se nepohnou, natož aby se nechala nakrmit.

Stračí rodiče mají se svými potomky tajný signál. Když je chtějí nakrmit, tichým hlasem je ubezpečí, že to jsou oni a chtějí je nakrmit. V ten ráz všechna mláďata ožijí a jejich široce otevřené zobáčky vystřelí vzhůru a žadoní o potravu.

My se musíme tento tajný signál naučit napodobovat, aby se od nás stráčata nechala krmit. Signál můžeme odposlouchat od rodičů, nebo k němu dojdeme metodou pokus-umyl (sedneme si k mláděti a stále zkoušíme vydávat nové hlasy, až najdeme takový, po kterém mládě začne reagovat). Tím signálem však může být cokoli − hlas, pískot, klepnutí do stolu, šustění... Každé reaguje jinak a tak je třeba zkoušet a zkoušet, na co zabírá. Když už je stráče větší (a vidí), začíná nás poznávat a signálu je třeba stále méně.

Čím krmit

V přirozeném prostředí jsou mláďata v prvních dnech života krmena téměř výhradně drobnými bezobratlými živočichy (pavouci, stonožky, larvy...). Jak nabývají na váze, přikládá se do potravy stále větší podíl větších živočichů (brouci, kobylky, krtonožky, i drobní obratlovci) a rostlinné složky (semena, výhonky, plody). Řada lidí (zřejmě inspirováni kosem černým) krmí mláďata žížalami − není to však vhodné, ani přirozené. Žížaly a slimáci zaujímají v potravě strak pramalý podíl.

Malé mládě krmíme téměř výhradně drobnými členovci -
hmyz, pavouci, stonožky − NE žížaly...

V umělém chovu se snažíme stráčatům dávat potravu podle výše uvedených pravidel. Potravu podáváme vcelku. Velké kusy hmyzu (krtonožky, cvrčci) můžeme rozpůlit. V zájmu pestré stravy a dobré výživy je vhodné mláďata krmit širokou paletou potravy (různé druhy hmyzu). Mimo potravy „z přírody“ můžeme bez obav a omezení mláďata přikrmovat moučnými červy (dají se koupit v chovatelských potřebách). V rozumné míře a v pozdějším věku mláděte, můžeme přikrmovat i potravinami jako: chléb, vejce, sýr, maso, těstoviny... zkrátka podobně, jako to dělají stračí rodiče v našich městech při sběru odpadků. Ovšem dominantou (zváště v prvních týdnech) by měl být hmyz a jiní členoci, jelikož obsahují spousty bílkovin − stavební hmoty pro formující se ptačí tělo.

Aby mělo mládě správnou výživu pro vývin kostí a peří, zařaďte do jídelníčku také pevné schránky živočichů, které obsahují vápník, fosfor a jiné cenné stopové prvky a protejny. Mám na mysli: hmyz s tvrdou kutikulou − kobilky (cvrčky zakoupené ve zverimexu), krtonožky, brouky a třeba i jednou za dva dny drobné ulitnatce i s ulitou.

Kdy a jak často krmit

Straky ve volné přírodě nepojmou příliš mnoho potravy do zásoby, proto se krmí často a v malých dávkách. Na jedno mládě to vyjde cca 1 za 15 minut. My jsme však schopni krmit méně často, ale ve větších dávkách − což více vyhovuje našemu životnímu stylu. Kolik ale taková prodleva může být? Psal jsem, že přirození rodiče krmí často při malých dávkách − ale co v noci? Celou noc jsou mláďata bez příjmu potravy a jelikož je rodiče zahřívají vlastními těly, tak energetický výdej mláďat je skutečně minimální a vydrží celou (letní) noc bez příjmu potravy. Z toho nám plyne ponaučení, že pokud zajistíme ideální ohřev, vydrží mládě 8 h bez potravy. Takže doporučuji krmit pokud požno pravidelně po čtvrt či půl hodině, ale přes noc (nebo pokud je to nezbytné s ohledem na náš čas) zajistěme mláděti ideální ohřev a nekrmme. Ohřev je při půstu naprosto zásadní, jelikož malé neodopeřené tělo stráčky rychle chladne a tak musí spalovat hodně cukrů pro udržení teploty a má-li stráčka spalovat cukry, tak musí přijímat potravu a nemůže hladovět.


Transport mláděte

Občas musíme mládě přepravit z místa na místo − když si jej pořizujeme, nebo když s ním jedeme do práce, na chatu a podobně. Transport sám o sobě není pro mládě nijak nebezpečný, ani zvlášť nepříjemný. Hlavním problémem je, že musíme i při něm mláděti zajistit potravu, sucho a teplo.

Zásadní věc je uvědomit si, že doma máme nějaké dobře připravené hnízdo, ve kterém je instalován zdroj tepla − převážně na síťovou elektřinu. Při transportu o tento stabilní a vyladěný zrdoj tepla příjdeme (většinou). Proto se musíme snažit mládě dobře zaizolovat, popřípadě vymyslet mobilní zdroj ohřevu.

V čem převážet

Čím je mládě mladší, tím je náročnější na dodávku tepla, ale zase lépe transport snáší (malá mláďata nevnímají tolik svět kolem sebe, tak jim i ten transport ujde). Oproti tomu starší mláďata nemusíme zahřívat, ale zase jsou při přepravě neklidná. Uděláme si tedy přepravní nádobu, která bude eliminovat oba negativní jevy (prochladnutí a strach). Ideální je nějaká neprůsvitná nádoba (kbelík, krabice). Tu vysteleme podobně jako hnízdo, akorát u neopeřených mláďat ještě přidáme vrchní izolační vrstvu − načechrané chmýří, srst ze psa, ovčí vlnu, natrhané ubrousky,.. a tím mládě obklopíme tak, aby mládě mohlo bez obtíží dýchat. Tato vrstva bude nahrazovat chybějící prachový šat, takže nám mládě tak rychle neprochladne.

Nádoba je neprůsvitná z toho důvodu, abychom ji mohli zcela zakrýt a vytvořili tím uvnitř tmu. Jelikož dení ptáci vidí ve tmě hůře než lidé (proto kur domácí dostal jmémo „slepice“), tak tito ptáci ve tmě ztrácí všechnu orientaci a jsou obzvláště zranitelní. Proto se ve tmě zcela zklidní a jso nehybní a potichu, aby ne sebe v tuto zranitelnou dobu neupozorňovali. Tedy pokud je mládě neklidné, křičí a snaží se utéct, tak nádobu překryjeme a tma mládě uklidní. Přikrytí musí být prodyšné, nebo opatřené průduchy.

Krmení a péče

Během trnasportu krmíme mládě pravidelně a častěji než normálně − podle stáří po 10 − 30 minutách − jelikož potřebujeme aby mládě neustále trávilo a tím si vyrábělo teplo. Krmení slouží zároveň jako kontrola jeho stavu, pokud je zakryté. U malých mláďat úzkostlivě sledujeme teplotu těla. Sledujeme, zda je čilé a pokude se nám něco nezdá, tak si ověříme jeho teplotu. Pokud chladne, okamžite zahříváme dlaněmi a dechem či v autě přiložením k výdechu topení.

Mládě máme pořád pod kontrolou, nedáváme ho do žádného zavazadlového prostoru, nebo někam mímo dohled.

Déle trvající transporty nemám ověřené, proto berte časové údaje jen orientačně!

Délka transportu

Maximální čas strávený v provizorních podmínkách závisí ná faktorech uvedených výše v odrážkách. Je li okolní teplota kolem 20 °C, pak lze takto přepravovat
0 − 7 denní mládě asi 1 − 2 hodiny
7 − 14 denní mládě asi 2 − 4 hodiny
a starší mláďata již téměř bez problémů. Při delších transportech musíme mít vymyšlený náhradní zdroj ohřevu (termopolštářky na bázi chemické reakce), nebo nějakou mezi zastávku, kde mládě opět plně prohřejeme.

kontakt     Návštěvní kniha − diskuzní fórum ↑ Nahoru ↑

Poslední aktualizace 11. března 2017

Aktuality:

Začíná jaro a straky se připravují na hnízdění. POZOR! Právě v průběhu období hnízdění bývají straky o poznání více agresivní!

StrakaDomácí.cz má Facebook! Chcete se podělit o své zajímavé zkušenosti, pěkné foto nebo třeba video? Směle do toho!


Starší aktuality zde...




Anketa:

BlueBoard.cz
Starší ankety zde...