STRAKA DOMÁCÍ

Sledujte také: Straka obecná Krkavec Velký

Vybrané podrobnosti o chovu

Tato kapitola pojednává o některých problematikách chovu jako:

Pelichání

Straka je opeřenec. Pyšní se velice slušívým šatem, jehož dominantou je dlouhý, stupňovitý ocas. Takový pěkný kabátek se však časem umaže, opotřebí a tak je třeba jej vyměnit – tomuto obměnnému procesu se říká pelichání.

Podrobně o peří: Podíváme-li se na dospělou straku vidíme, že je celá (až na zobák a běháky) pokryta peřím. Oproti zdání však peří nevyrůstá ze všech míst ptačího těla rovnoměrně. Hovoříme zde o systému pernic a nažin. Pernice je část kůže, ze které peří vyrůstá, oproti tomu nažina je pak oblast holé kůže. Rozložení pernic a nažin je krásně vidět na nedopeřených mláďatech a je od vylíhnutí neměnné. Tak například velká nažina se vyskytuje na břichu (funkce: zahřívání snůšky) a tak jsou pera k břichu svedena z okolních pernic (jakoby česané na „přehazovačku“). Opeření je konkrétní a daná skladba peří jedince, nebo také šat. Peří se skládá z per – srsti či šupinám podobných zrohovatělých výrůstků kůže. Abychom si dále rozuměli, popíšu zde názvy některých speciálních obrysových per. Letka je speciální pero sloužící k vytváření vztlaku a přenášení energie úderu křídla při letu. Letky dělíme na ruční a loketní. Ruční letky vyrůstají před zápěstím a jsou to taková ta pera, převážně kolmá na směr letu, zdánlivě tvořící prsty paže (zvláště zobrazováno v animovaných filmech). U strak jsou černé s bílou, podélnou skvrnou. Loketní letky jsou pera vyrůstající z předloktí, při letu souběžná se směrem letu. U strak jsou loketní letky tmavé, zdobené modrým, kovovým leskem. Rýdovací pera (rýdovačky) tvoří chloubu stračího šatu, tedy ocas. Jsou to ona dlouhá, široká pera s duhovým, kovovým lskem.

Opotřebená pera koncem května

Pravidelné pelichání

Mladé straky (tohoroční) dokončí své první ošacení přibližně v půlce léta. Sotva nejdelší rýdovací pera v půlce léta zcela dorostou, začne u nich tzv. částečné pelichání – čili vyměna celého šatu, krom hlavních létacích per (ruční a loketní letky a rýdovací pera zůstávají). Tohoroční straka se tedy v zimě může pochlubit krásně sytě zbarveným obrysovým peřím, ovšem letky a rýdovačky zůstávají matné, vybledlé a charakteristicky úzké.

Dospělé straky (včetně lončáků) pelichají každý rok stejným způsobem ve stejném období. Vše začne začátkem léta. Dospělí vyvedli mladé, jejich peří je hnízděním značně opotřebené. Odrostlá mláďata rodiče sice stále dokrmují a hlídají, ale končí jim úzkostlivá a intenzívní péče o zcela nesamostatná, nelétavá mláďata – mohou tak trochu zvolnit a dovolit si ztrácet trochu toho létacího výkonu vlivem pelichání. Zároveň je teplo a tak ztráta kompletnosti šatu neohrožuje jejich termoregulační schopnosti. Peří odpadává vždy v páru, symetricky podél osy ve směru letu, aby byl hendikep stejný pro obě strany a tím minimálně negativní dopad na letové schopnosti. Vypadne-li tedy levá 1. ruční letka, do 1 dne očekávejte ztrátu pravé 1. ruční letky. Daší pravidlo je, že první vapadávají největší, nakonec nejmenší pera. Zároveň celé pelichání je doprovázeno namátkovou ztrávou chmýří (přestože podle velikosti na něj ještě nepřichází řada). Praktický příklad pelichání u volně žijících jedinců vypadá takto: cca v půlce června vypadne 1. pár ručních letek (ty blíže k zápěstí = nejdál od okraje) a v zápětí prostřední (nejdelší) pár rýdovacích per na ocasu. Následně a symetricky vypadne 2. pár ručních letek a 2. pár rýdovacích per. Dále dojde na loketní letky, křidélko, krovky, obrysová pera těla, krk a v závěru (koncem podzimu) se vymění drobná obličejová pera.

Přepeřování ptáky většinou na letu neoslabuje, ikdyž na několik týdnů může jejich letová schopnost značně poklesnout. Na náladě se tento proces zpravidla nijak zvlášť neprojevuje, snad lze více pozorovat straku v odpočinkové, schoulené poloze, ale výjimky jsou asi možné (nemám osobní zkušenost).

Dorůstající letky a rýdovačky – léto. Vidíte, že ruční letky jsou již schozené a dorůstají od středu k okraji. Rovněž rýdovák se obměňuje od středu k okraji.

U strak v zajetí může dojít k časovému posunu pelichání (dejme tomu o 1 měsíc oběma směry). V přírodě se totiž sezónní biorytmus odměřuje změnou délky dne (jak dlouho je světlo). Domnívám se, že v zajetí, zejména pak v chovu v bytovém prostoru dochází vlivem umělého osvětlení ke zkreslení tohoto vjemu. Pravděpodobně může docházet ke všelijakým proruchám pelichání, s čímž zkušenosti nemám. Domnívám se však, že straky jsou k takovým poruchám více rezistentní, než standardně chovaní opeřenci, jelikož neprocházejí procesem šlechtění ale procesem nekompromisní evoluce.

Mimořádná ztráta peří

Straka může ztratit peří i mimořádně (potyčka, oděr – však víte jaké vylomeniny dělají). Důležité je si uvědomit, že pero je mrtvá tkáň (obdobně jako vlas) a tak k jeho výměně dojde teprve po vypadnutí celého pera (i s bází zasazenou do kůže). Při odlomení totiž tělo stále vnímá přítomnost báze pera a tak „necítí“ důvod zahájit výměnu. Pouze ulomená pera se vymění až při následném, řádném pelichání. Vím na co někteří myslíte. Odpověď je: ne, zbytek poškozeného pera nevytrháváme za cílem vyvolat jeho výměnu (jen pokud to je nutné, což nevím kdy by bylo).

Typickým případem (pravidelně) mimořádné ztráty peří je zastřihávání křídel. Je to možnost (nikterak drastická), kdy se straka omezuje v pohybu zkrácením ručních letek (bez poškození vlastních křídel). Takto zastřihnutá straka nemůže plnohodnotně létat, ovšem podle výše uvedených zásad dojde v létě k přirozené výměně a tak místo zastřižených per vyrostou nové, plně funkční letky. Chceme-li tedy držet straku přistřiženou, musíme zastřihávat každé léto.

Pohled na proplešatělou straku není v letních měsících žádná výjimka. Není důvod k obavám, jde jen o běžnou výměnu peří.

Růst nového pera

K růstu nového pera dochází ihned po vypadnutí celého starého pera – pokud ne, jedná se o nemoc, či abnormalitu (zatím jsem se s tím nesetkal). Například v případě ruční letky můžeme cca týden po vypadnutí pozorovat rašící brk v délce 2 až 3 cm – po dvou týdnech se můžeme dostat cca na 7 cm.

Pera rostou vždy v ochranném pouzdře (poloprůhledný slídovitý obal brku), jehož délka je cca 20 až 50 % délky budoucího pera. Jak pero roste, vysouvá se pomalu z obalu. Když je růst pera u konce, dochází k drolení obalu (straky zbytky obalu rády pořírají, aby šetřily stavebním materiálem).

Růst nových per podporujeme pestrou stravou. U strak majících možnost pohybu navolno nemusíme stravu zvláště řešit (straka si instinktivně sezobne potřebné potravní doplňky, jako třeba schránky členovců), ovšem u strak v bytovém chovu dbáme na zvýšenou dodávku vitamínů, vápníku, fosforu a podobně.

Koupání

Koupání – velice oblíbená činnost většiny strak. Nezasvěcené může až zaskočit, jak rády a často se straky koupají – a nemusí jít vždy jen o vodu!

O koupání obecně

Koupání je způsob, jak se zbavit nečistot a parazitů v peří. Za tímto účelem se straky (a většina ostatních ptáků) koupají v mělkých (2 až 10 cm hlubokých) kalužích a nádržích. Koupání probíhá poskakováním ve vodě a třepáním křídel, ocasu, hlavy a vůbec celého těla. Straky se většinou ostýchají – několikrát k vodě přichází a zas odchází, pomalu se osmělují, až pak nakonec dojde k velkému a důkladnému promočení celého šatu. Vypadá to docela komicky a značně chaoticky. Straky instinktivně vědí, že při koupání se nachází v nevýhodné pozici (často exponované místo na zemi) a především že promočením razantně ztrácí letuschopnost. Proto vše provádí trochu nervózně, kvepně a po ukončení se co nejdříve snaží dostat se na bezpečné vyvýšené místo, kde se začnou okamžitě a neprodleně upravovat a osušovat. Koupání probíhá za vysokých teplot častěji, ale i v zimě se straky občas rády vykoupají.

Koupání v chovu

Zvláště je-li straka držená v bytovém prostoru, je vhodné strace občasně dávat možnost se vykoupat. Ke koupání je vhodná mělká nádoba, ne zbytečně malá. Já používám plastovou cukrářskou přepravku, která je pohodlně mělká a dostatečně široká. Do přepravky naleji cca 6 cm vody a pak jen čekám, zda se straka chce, či nechce koupat. Po nějakém čase se naučíte poznat, zda se chce koupat či ne. Já to třeba poznám podle toho, že se cachtá v napajedle. V závisloti na klimatických podmínkách a povaze jedince se straky koupou cca 1 až 2krát do týdne. Je-li vám líto pokaždé napoštět novou vodu, lze po koupání nádobu vylít do kýble s víkem, tam ji přechovávat a v čase koupání ji zase nalít do nádoby (nedoporučuji mít nádobu stále napuštěnou z důvodu růstu řas a hlavně protože straka vodu rychle znečistí). Jinak kýbl rozhodně zakrývat, aby straka, ve snaze se vykoupat, do něj nespadla a nestal se jí pastí. Je-li voda již špinavá, zalejte s ní květiny a podobně.

Po koupání se straka bude rychle chtít dostat na nějaké to bezpečné, vyvýšené místo, následně se tam otřepe, upraví a osuší. Vykoupaná straka je cca 30 až 60 min po koupání spokojená a klidně sedí a podřimuje na svém místě. Nenásilnou formou tedy lze koupání využít ke zklidnění straky.

Pravidelná koupačka v bytovém prostoru

Voda, ocet, líh

K odstranění parazitů pomocí lázně neslouží vždy jen voda. Občas vidíme straky se koupat v prachu, popelu, či písku – rovněž sníh často poslouží k pořádnému vyválení – to ještě lze pochopit. Někdy se však straky uchýlí k silnějším prostředkům. Když například budete jíst tlačenku a straka bude jevit tendence se vykoupat v octové vodě, nebude se jednat o záměnu octa za čistou vodu – právě naopak! Straky (a mnoho dalších ptáků) se totiž rády koupou či potírají různými, více či méně jedovatými látkami. Někteří krkavcovití byli zase prokazatelně zastiženi, jak provádí repelentaci svého opeření pomocí kouře z ohniště, či nedopalku. Vysvětlení je na snadě: chtějí pomocí agresivní látky vypudit parazity ze svého opeření. Takže straky jsou v tomto ohledu trochu potrhlé a je třeba s tím počítat. Je do jisté míry na vaší odpovědnosti, co strace dovolíte, či dokonce poskytnete.

Vyhřívání

Po dobré koupačce často následuje pohodové vyhřívání. Nevím přesně proč, ale straky se velmi rády vyhřívají pod různými zdroji tepelného záření, ať už jde o polední slunce, stolní lampičku, či zářič v teráriu. Na tom není nic nezvyklého. Lehce šokující je, jak se u toho projevují. Taková straka ve vrcholné fázi sluňení vypadá jak k smrti žíznivý, nemocný pták v posledním tažení. Peří má nečepýřené, křídla a ocas roztažený, celá je tak jako rozpláclá a s otevřeným zobákem namáhavě dýše. Takovéto projevy jsou při této kratochvíli zcela normální a není důvod k panice. Osobně nevidím důvod, proč strace toto jejich zvlášní saunování nedopřát.

Slunící se mladá straka – normální stav. Mimochodem straka se pyšní krásným, novým, prvním šatem.
kontakt     Návštěvní kniha − diskuzní fórum ↑ Nahoru ↑

Poslední aktualizace 16. května 2019

Aktuality:

Období hnízdění je tady, straky mají napilno a mohou mít větší sklony k agresivitě.

Jarní a letní měsíce s sebou přinášejí i spoustu vykulených ptáčat poskakujících po parcích a ulicích. Potřebují ale naši pomoc? Kdo si není jistý, doporučuji odkaz na článek Když najdete ptáče


Starší aktuality zde...




Anketa:

BlueBoard.cz
Starší ankety zde...