STRAKA DOMÁCÍ

Sledujte také: Stračí stránky Straka obecná Krkavec Velký

Jaká je „straka domácí“?

Než si straku pořídíme, je vhodné se s ní nejprve seznámit...

Straka obecná patří do čeledi „krkavcovitých“ spolu se sojkami, kavkami, vránami, havrany,.. a samozřejmě krkavci. Celá tato rodina je charakteristická středním vzrůstem, univerzálností, bohatým společenským životem a v neposlední řadě také značnou inteligencí.

Více o zvláštních vlastnostech straky obecné a jejích příbuzných
najdete v kapitole na konci stránky.

Povahové vlastnosti

Straky se nechají snadno ochočit a dovedou s člověkem navázat bohatý vztah − pevný jako rodičovské pouto. Tento fakt vychází z jejich povahových rysů vyjádřených přívlastky:

Ta první skupina představuje příhodné vlatnosti pro chov straky a její soužití s člověkem. Ovšem ta druhá představuje možné zdroje problémů a starostí všeho druhu.

V následujícím textu se pokusím straku představit v „celé její kráse“ s důrazem na některé negativní vlastnosti, které mohou být zdrojem nečekaných (mnohdy i fatálních) problémů.

Hyperaktivita, drzost, provokace, agresivita...

Straka je živel od přírody. Kolikrát se až člověk diví, kolik rozruchu dokáže kolem sebe vyvolat. Ze všech českých krkavcovitých je obdařena největším temperamentem. Vše ji zajímá, u všeho chce být a vše chce zkusit. Již na provní pohled hýří obrovskou energií. V rozumné míře je to docela příjemná vlastnost, ale někdy je toho prostě moc − ne vždy na to má člověk náladu a ne každý člověk na to má náladu... Straky jsou drzé. Nedělá jim problém vletět oknem sousedovi do domu a tam řádit. Ovšem když ji chce člověk vyhnat, tak naráží. Straka ráda provokuje. Baví se tím jak jí ten dvounohý, těžkopádný nelétavec nahání a jak je vzteky bez sebe, když mu vyletí na střechu = do bezpečné výšky a on na ni nemůže. Proto opakovaně dělá právě to, od čeho ji chceme odradit. Pokud toho máme dost a chceme straku razantně od lumpáren odehnad (hážeme po ní květináče, stříkáme hadicí,..) tak to také nemusí slavit úspěch. Straky jsou totiž „splachovací“. Ráno straku vyženete a v poledne ji tam máte zas... A to jsou ty situace, kdy soused vytahuje vzuchovku a jedná...

Staky se většinou projevují jako temperamentní všežravci − u některých jedinců však můžeme pozorovat také projevy značné agrese! Malá část stračí populace má lehce útočnou povahu a tak se někdy chovají agresivně ke zvířatům či lidem − nemám teď na mysli nějaké provokativní oklovávání, ale skutečný útok, kdy straka jedná za primárním účelem ublížit! Jedná se spíše o jakési záchvaty vzteku, které jsou u těchto strak vyvolávány různými podněty. Nanapadá mne žádný způsob, jak takové jedince při výběru mláděte pro chov vyloučit (snad jen zkušenost s jeho rodiči). Míra agrese je všeobecně vyšší v období hnízdění, celkově jsou ale tyto útoky pozorovány jen zcela výjimečně, ale pokládám za nezbytné o tom případné zájemce informovat.

Chvilka nepozornosti a klávesnice je rozebraná (pokud vše najdete, máte štěstí)

Veselá povaha, hravost, temperament

Tento odstavec v podstatě uvádí pozitivní náhled na výše popsané vlastnosti (pokud to straka samozřejmě nepřehání). První seznámení s ochočenou strakou je většinou provázeno radostí a smíchem. Jsou tak živé, veselé, potrhlé a hravé. Pobíhají kolem vás a vymýšlí všelijaké lumpárny − a když je v tom podpoříte, tak si s nimi vyhrajete ať je vám 5 let nebo o sto víc. Samozřejmě že ne vždy má straka náladu si hrát − někdy se věnuje sběru potravy, jindy péči o peří a někdy, zvláště za deštivého počasí, jen tak podřimuje...

„Najdi a dobře schovej“

Tak tuto hru hrají straky celý život. Jejich přirozenou činností je vytrvale pátrat po potravě a pokud se zadaří a nalezne se jí opravdu hodně, pak je následnou přirozenou činností tento nadbytek schovat na horší časy. V prostředí chovu se to konkrétně projevuje tak, že straka prohledává své okolí, přičemž převrací, shazuje a trhá předměty, pod kterými by mohlo být „něco dobrého“. Výsledkem toho mohou být roztrhané časopisy, sházené věci z poliček, rozbyté hrnky a tak různě... No a v té druhé fázi − ve fázi schovávání − pak straka „pěchuje“ nalezené poklady do všech možných zákoutí a těmy poklady může být lecos... Takže pak nacházíme mezi polštáři gauče kolínka od oběda, pod dveřmi šroubky, pod kolem auta hřebíky, za krk nám straka nepozorovaně napěchuje žížalu a vrcholem může být třeba kočičí bobek důmyslně schovaný v naší botě :-). Podáváme-li strace potravu z misky, tak zpravidla nemá potřebu ji všechnu z misky vynése a zchovat. Ovšem. Pokud se straka nudí, nebo pokud měla dlouho hlad (a teď jsem jí dali potravu), nebo když ji do misky začne někdo „hrabat“, tak začně potravu schovávat.

Schovávání a hledání je hra která straky baví a jsou k ní vedeny intuitivně. Neodmyslitelně k nim patří a tak je vhodné jim dát možnost se v tomto směru realizovat.

Všude bordel a 100 hoven denně

Zvláště chceme-li chovat straku v bytě, pak vězme, že straka vyprodukuje přibližně 100 hoven denně! V průměru to vychází asi 1 každých 5 až 10 minut přes den a maximálně 10 kusů za celou noc. Je-li straka ve stresu, tak vypouští třeba i po půl minutě. Naučit straku chodit na jedno místo je podle mě nemožné. Lze ale podchytit místa, kde straka hřaduje (při spánku, nebo oblíbená vyhlídka přes den) a na dopadovou plochu dát třeba lino. Jako cena útěchy může být to, že stračí trus je přirozeně výborné hnojivo. Trus tak můžeme jímat právě pod oblíbenými posedy a hřady strak − jednoduše nános seškrábneme špachtlí a přidáme do nádoby, kde trus uschne a tím se zakonzerví. Vhodné je nádobu uchovávat někde na venkovním vzduchu ve větratelné nádobě.

Společnost

Její temperament a společenské cítění se nesmí nechávat ustrnout. Je to podobné jako se psy, nebo papoušky (které často nechávají jejich neteční majitelé „zdementnět“ − a to zcela bezúhonně!). Straka potřebuje společnost a zábavu! Tu najde v naší přítomnosti a v dostatečně pestrém a rozsáhlém životním prostoru, kde je pro ni spousta objektů zájmu. Jedno lze do určité míry nahradit tím druhým. Ideálně se má straka chovaná na volno s člověkem, který se jí hodně věnuje, nejhůře se pak má straka uzavřená v kleci, k níž občas někdo přijde. Více v článku Společnost a zábava.

Věrnost, soudržnost, komunikativnost

Dalo by se říct, že chovatel straku rozmazluje − proto je mu věrná a neodletí, přestože je soužitím s člověkem často omezována − především ve volnosti pohybu.

Straky dovedou velmi dobře s člověkem komunikovat. Rychle se naučí rozeznávat významy tónů hlasu − dokonce reagují na mimiku obličeje. Naučit je na určité povely není velký problém.

Kradou straky?

Ano, straky kradou. Ovšem není pravda, že kradou výhradně lesklé předměty. Na vysvětlení tohoto jevu mám svou vlastní teorii, kterou zde popíšu. Jejich kleptománie se řídí všeobecně těmito zásadami:

Poslední dvě hesla asi vysvětlují fenomén, že straky bývají často přistiženy při krádeži lesklých předmětů. Ony prostě vidí něco zajímavého, něco co před tím neviděly a tak neodolají touze si to „povlastnit“. Nicméně pokud budete své strace nabízet často např.: alobal, či řetízek, tak ji i to časem omrzí.

Zlato je zlato, ale nová doba vyprodukovala spoustu nových materiálů, které straky lákají. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že některým strakám přímo učarovaly měkčené plasty jako pěnový polystyren, kancelářská guma, rybářská bužírka, gumičky z klávesnice, montážní silikon a podobně a cení si jich mnohem více, než všeho zlata a stříbra. Dalšími poklady mohou být třeba pastelky, zápalky, knoflíky a podobně. Inu. Strakám se líbí leccos, ale zlato je na světě již tisíce let a to je dost dlouhá doba na to, aby fenomén krádeže lesklých předmětů vešel do lidových moudrostí − oproti tomu plastické hmoty tu jsou prakticky sotva sto let, tak není divu, že se stračí kleptománie nedostala do povědomí lidí v podobě „Hele straka − pozor na těsnění dveří!“. Navíc u šperků si každý vždy všimne, když mu i sebemenší kousek zmizí.

Tuha z pastelek − naprosto neodolatelná záležitost pro mojí straku. Týden jsem pátral, kam tuhu schovala a týden jsem nacházel jen zelené výkaly jako na obrázku (tuhu se mi nalézt nepodařilo − celou ji postupně a potají sežrala).

Je to opravdu tak hrozné?

Po přečtení předchozího textu by se mohlo zdát, že chov straky je naprostá sebevražda. Je třeba upřesnit, že výše uvedené vlastnosti popisují celé spektrum stračích vlastností − nejedná se o anamnézu všedního chování jednoho jedince!

Dále straky mění své nálady a nejsou vždy tak aktivní. Jejich aktivitu ovlivňují následující faktory:

kontakt     Návštěvní kniha − diskuzní fórum ↑ Nahoru ↑

Poslední aktualizace 14. června 2017

Aktuality:

Léto je tady a s ním všude plno mláďat. Máte z nějakého těžkou hlavu? Pročtěte si prosím nejprve zde uvedené texty než mi položíte dotaz. Dotazů je mnoho a mé možnosti jsou omezené.

StrakaDomácí.cz má Facebook! Chcete se podělit o své zajímavé zkušenosti, pěkné foto nebo třeba video? Směle do toho!


Starší aktuality zde...




Anketa:

BlueBoard.cz
Starší ankety zde...