To, čím a jak krmit straku, vychází z jejích přirozených stravovacích návyků.
Straky jsou univerzální všežravci. Jejich progresivní způsob života jim umožňuje nacházet rozmanité zdroje potravy v různých lokalitách. V přirozeném prostředí naší krajiny se straky živí rostlinnou i živočišnou potravou. V poslední době lze zvláště ve velkých městech pozorovat také antropogenní zdroje potravy.
Přirozená potravní nabídka se v přírodě mění v průběhu ročních období:
Při chovu na volno si straka může spoustu potravy opatřít sama. Je-li však chována v omezeném prostoru, pak ji musíme vhodným způsobem její přirozenou potravu nahradit. Jako náhražky používáme lidské potraviny a krmiva pro zvířata.
POZOR!!! Článek popisuje potravní skladbu vhodnou pro DOSPĚLÉ jedince − jak krmit mládě se dočtete v kapitole péče o mládě − krmení.
Co se týče sezónních změn v potravní skladbě, není třeba je nějak úzkostlivě simulovat (stačí náhražky doplňovat "aktuální", přirozenou potravou). Ovšem je vhodné zachovat alespoň celkový poměr živočišných a rostlinných složek v potravě. V tabulce níže jsou uvedeny náhražky přirozené potravy a přibližný podíl, jaký by měly v umělé stravě zaujímat.
| Přirozená potrava | Náhražka přirozené potravy | Podíl* |
|---|---|---|
| obilniny | pečivo, ovesné vločky, těstoviny... | 40 % |
| obilniny a luštěniny | naklíčený / vařený: hrách, čočka, pšenice, kukuřice... | |
| ovoce a jiné plody | ovoce a zelenina (i dušená), kompot, ořechy... | 10 % |
| drobní bezobratlí | mouční červi, krmení pro hmyzožravé ptáky... | 40 % |
| maso | maso (vařené i syrové), granule pro kočky, či psy, drcené kosti | 10 % |
| vejce, (mléko, sýr) | vejce, sýry, tvaroh... | < 5 % |
| Tuk | sádlo, máslo, špek... | ≈ 0 % |
V zájmu pestré stravy je vhodné náhražky střídat a kombinovat. V rámci možností přikrmujeme přirozenou potravou (hmyz, drobní plži...) − především přes letní období. Při podávání lidské stravy se vyvarujme kořeněných a tučných pokrmů. Zaručme strace stálý zdroj vody na pití, především pokud podáváme granulovanou stravu, která SILNĚ ODVODŇUJE.
Straka je v potravě vybíravá. Pokud ji budeme rozmazlovat velkým množstvím živočišné potravy, kterému dává intuitivně přednost, tak bude rostlinnou složku opomíjet a její jídelníček bude nevyvážený. V přírodě se tento problém řeší omezenou potravní nabídkou. V umělém odchovu musíme tuto roli převzít my a být na straku trochu přísní − je to v jejím zájmu.
Tuk straky mají velice rády. Ovšem jejich organizmus není stavěný na jeho trávení. Ono kde by se taky straka v přirozeném prostředí s tukem setkala, že − snad u nějaké mršiny, která by však musela být jednak „otevřená“, dále by na ní musel tuk zbýt (tuk mají rády snad všechna masožravá či všežravá zvířata). Tedy straka se k tuku normálně skoro nedostane − tím je ochráněna před jeho nadměrnou konzumací. Ovšem při chovu jí můžeme dát tuku kolik chce. Ovšem musíme být zodpovědní a nedopustit žádné máslo-sádlové orgie. Tučné potraviny nesmí být základem stravy, spíše je dáváme jako „mlsku“.
Holubí vejce − cenné zpestření stravy
Obdobně to je s vejci. Vejce zaujímá ve stračím jídelníčku zvláštní pozici. Straky mají vejce velice rády, ale jejich nabídka je velice omezená − jednak hnízdní sezónou ptáků a také tím, že málokdy se povede nějaké to vejce starostlivým rodičům uloupit. My jsme však schopni strace poskytovat vejce ve velkém množství po celý rok. Ovšem na to opět není stračí žaludek stavěný. Musíme strakám zachovat „svátečnost“ vaječné svačinky.
Straky převážně jedí jen žloutek. Když si děláme vejce (třeba na omeletu) vezměme injekční stříkačku a natáhněme do ní žloutek. Z této injekční stříkačky straku ručně přikrmujme (straka se rychle na stříkačku naučí). Dejme ji pár hltů a zbytek schovejme do lednice na další dny...
Granule pro loskutáky Vitakraft BEO
Straku můžeme krmit granulemi. Jednak kočičími, nebo psími, nebo také speciálními granulemi pro hmyzožravé (všežravé) ptáky, jako například Vitakraft BEO pro loskutáky (obrázek napravo) − ty jsou samozřejmě velmi vhodné, jelikož jsou stavěny na trávicí organizmus všežravých pěvců.
Jelikož granule zdaleka nejsou maso (které je v tabulce výše zastoupeno jen 10% podílem), ale zastupují i rostlinnou složku, mohou granule tvořit i 50 % objemu celkové potravy. Podáváme je nejlépe již namočené, ale není to nutné. Granule dehydrují, proto při jejich podávání vždy zaručme dostatečný přísun tekutin.
Jako doplnění pestrosti jídelníčku dáváme strace pečivo, těstoviny, ovoce, kukuřici, obilniny, luštěniny (nabobtnané). Ovšem straka nasycená granulemi se vám do těchto „nemastných-neslaných“ potravin pustí buď jen ze zvědavosti, nebo proto, že má granulí již po krk − a to je málo. Proto než podáváme granule, dáme strace tyto potraviny. Zároveň nedáváme granulí nadbytek, zato dáváme více neživočišné složky, kterou straka spořádá, až jí granule a jiné lepší kousky dojdou.
Při podávání granulí hlídejme příjem tuku. Jak jsem psal výše, straky mají tuk velice rády, ale nejsou na jeho větší příjem stavěné. Proto doporučuji pořizovat granule s obsahem tuku pod 10 %. Straka na to má samozřejmě jiný názor − můžete si ji vyzkoušet jakým granulím dává přednost − většinou jsou její preference přímo úměrné obsahu tuku.
Straka krmená z misky zdaleka nepoužívá svůj zobák tak intenzivně. Proto, jednou za čas, můžeme pozorovat přerůstající špičku (většinou horního) zobáku. Pro vybroušení zobáku do optimální formy se mi osvědčuje tvrdý chléb − nejlépe dobře proschlá patka. Trochu hladová straka se do něho bez problémů pustí a tím brousí svůj zobák. Zároveň mám tak jistotu, že straka má neustále alespoň něco (trvanlivého) k jídlu. Tuto železnou zásobou je také vhodné doplnit napajedlem s nádržkou (lze koupit ve zverimexu), které vydrží týdny a voda se v něm tolik nekazí.
Mnoho lidí dává zbylé kosti od stolu svému psovi. Je to velice šikovný způsob využití zbytků. Méně známá praxe je dávat drcené kosti slepicím (které se po kostech můžou utloct). Ale dávat kosti strace, to je asi nejméně obvyklé. Nicméně stejně jako slepice, straky mají rozdrcené kosti velmi rády. Z kostí vyjídají drahocenný morek, ale snědí i samotnou kostní hmotu (je-li jemně nadrcená). Kosti je vhodné drtit kladivem, nebo kleštěmi. Nejvhodnější jsou pečené drůbeží kosti (zvláště kuřecí stehenní kost). Proto nevyhazujme kosti a přilepšujme jimi stračí jídelníček.
